PEDAGOGIKA

Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta

Požadavky k přijímacímu řízení do doktorského studia v oboru

Pedagogika se čtyřletou standardní dobou studia


Charakteristika oboru:

Doktorské studium je koncipováno jako příprava vědeckých pracovníků schopných samostatnou tvůrčí činností přispívat k rozvíjení teorie a výzkumu v oblasti pedagogických věd. Hlavním cílem studia je prohloubit znalosti v oboru, zprostředkovat nejnovější domácí a zahraniční poznatky, výsledky výzkumů a trendy ve vzdělávací politice, kultivovat metodologické kompetence doktorandů.

Obsahové zaměření studia poskytuje širší vědní rámec pro pedagogické badatelství a dává prostor pro hlubší poznání pedagogických, vybraných psychologických a filozofických disciplín a jejich aktuálních témat.

Těžištěm doktorského studia je disertační práce, která má charakter původního vědeckého díla a obohacuje poznatky ve zvolené oblasti v širším kontextu rozvoje oboru u nás i v zahraničí.

Přijímací zkouška:

Uchazeč musí prokázat výborné znalosti v oboru pedagogika, orientovanost v odborné literatuře a systematický a dlouhodobější zájem o teoretickou problematiku a výzkum v oblasti výchovy a vzdělávání. Preferováni jsou absolventi oboru pedagogika a magisterského studia učitelství.

  • Ústní rozprava k písemně vypracovanému a předem odevzdanému projektu disertační práce. Projekt v rozsahu 10 stran by měl obsahovat: charakteristiku širšího problémového okruhu, do něhož zvolená tematika náleží, základní teoretická východiska, představu o cíli a struktuře disertace, formulaci výzkumného problému a uvažované metodologické přístupy. Přijímací komise hodnotí kvalitu předloženého projektu a schopnost ho v kritické diskuzi obhájit.

  • Ověřování orientovanosti v odborné literatuře (doporučeno předložení soupisu prostudované odborné literatury)

Kritéria hodnocení: Uchazeč může získat maximálně 10 bodů, schválený počet bodů pro přijetí je získání minimálně 7 bodů.

Podmínky přijetí: Ke studiu jsou přijati uchazeči, kteří splní všechny podmínky přijímacího řízení:

a) dodání ověřené kopie dokladu o ukončení magisterského studijního programu,

b) ložení přijímací zkoušky, získání min. počtu 7 bodů stanovených děkanem k přijetí,

c) případná další podmínka dle specifikace daného studijního oboru.


doc. PhDr. Jiří Prokop, Ph.D., garant studia a předseda oborové rady

jiri.prokop@pedf.cuni.cz



Nabízené tematické okruhy disertačních prací

Školitelé Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání PedF UK nabízejí následující témata pro uchazeče o doktorské studium v oboru pedagogika. S jednotlivými školiteli je možno témata projektů disertací předem konzultovat (kontakty uvedeny u jednotlivých školitelů).


PhDr. David Greger, Ph.D. kontakt: david.greger@pedf.cuni.cz

  • Vnější diferenciace v ČR i v mezinárodním srovnání, její mechanismy a dopady

    Role víceletých gymnázií v selektivních vzdělávacích systémech (ČR, Slovensko, Maďarsko, Německo, Rakousko, částečně Švýcarsko), mechanismy jejich fungování ve srovnávací perspektivě, další formy diferenciace ve školství, jejich analýza, vliv na vzdělanostní nerovnosti (např. výběrové jazykové školy, privátní školy), jak a proč rodiče a žáci volí tyto školy (sociálně-ekonomická podmíněnost volby), názory veřejnosti, rodičů, elit i tvůrců vzdělávací politiky na časné rozdělování žáků do různých typů škol.

  • Volba školy a přechod žáků mezi vzdělávacími stupni

    Výběr základní školy: Jak rodiče volí 1. školu pro své dítě na konci mateřské školy? Kteří rodiče volí jinou než spádovou školu, soukromou školu, a proč? Proč a kteří rodiče volí odklad školní docházky?

    Výběr střední školy: Jak probíhá volba střední školy? Proč a jaký typ rodičů a žáků volí určitý typ vzdělávání? Nakolik volba střední školy odpovídá schopnostem žáků a jejich aspiracím? Jak hodnotí žáci středních škol zpětně volbu školy (typu a oboru studia)? Jakou roli při výběru školy hrají učitelé, škola, výchovní poradci?Jak probíhá příprava žáků na přijímací zkoušky?ýběr střední školy: Jak probíhá volba střední školy? Proč a jaký typ rodičů a žáků volí určitý typ vzdělávání? Nakolik volba střední školy odpovídá schopnostem žáků a jejich aspiracím? Jak hodnotí žáci středních škol zpětně volbu školy (typu a oboru studia)? Jakou roli při výběru školy hrají učitelé, škola, výchovní poradci?Jak probíhá příprava žáků na přijímací zkoušky?

  • Spravedlivá škola očima žáků a učitelů. Spravedlivé hodnocení žáků ve škole, udělování pochval a trestů, přístup k žákům, zvláště žákům znevýhodněným

    Jak vypadá spravedlivé hodnocení žáků, udělování pochval a trestů a přístup učitelů k žákům ze zkušenosti žáků a učitelů? Jaká jsou jejich kritéria spravedlivosti pro tyto případy (hodnocení, pochvaly a tresty, přístup k žákům)? Srovnání postojů žáků a učitelů s realitou ve škole (způsoby hodnocení, udělování pochval a trestů, přístup učitelů k žákům).

  • Vzdělávání žáků socio-kulturně znevýhodněných, imigrantů a cizinců v českém vzdělávacím systému i v mezinárodním srovnání

    Podpůrná opatření pro vzdělávání znevýhodněných žáků v ČR i v zahraničí a zjišťování jejich fungování i efektivnosti. Analýza jednotlivých opatření (např. asistenti učitele, přípravné ročníky, aj.), vymezení znevýhodnění (srovnání se zahraničím) a opatření na podporu rovnosti příležitostí ve vzdělávání jako rovnosti výsledků.

  • Vliv inspekční činnosti škol na zvyšování kvality vzdělávání

    Cílem práce je zhodnotit základní prvek externí evaluace škol, kterým je Česká školní inspekce a inspekční činnost, kterou provádí. Téma disertace je navázáno na aktuálně řešený mezinárodní projekt srovnávající účinnost inspekcí v mnoha evropských zemích. V rámci disertace doktorand provede sekundární analýzy dat sebraných od ředitelů v tomto projektu, která doplní o vlastní kvalitativní výzkumu mapující průběh a výsledky inspekce na několika českých školách. Teoretická část práce se bude věnovat porovnání různých modelů inspekce a externí evaluace v různých zemích

.


PhDr. Karel Starý, Ph.D. kontakt: karel.stary@pedf.cuni.cz

  • Hodnocení práce učitele

  • Vyučovací styly učitelů

    Koncept vyučovacího stylu učitele a učitelova pojetí výuky. Identifikace hodnot a priorit učitelů. Konkrétní projevy odlišných vyučovacích stylů při výuce. Typologie vyučovacích stylů učitelů v rámci jednoho nebo několika všeobecně vzdělávacích předmětů na ZŠ a SŠ. Případová studie učitele/ů.

  • Formativní hodnocení ve výuce

    Koncept formativního hodnocení v mezinárodním srovnání. Aplikace formativního hodnocení ve výuce konkrétního všeobecně vzdělávacího předmětu na ZŠ a/nebo SŠ. Výzkum učitelů a žáků pomocí kvalitativních metod.

  • Výukové strategie rozvíjející kompetenci k učení

    Historický a mezinárodní kontext výzkumu vztahu vyučování a učení. Výukové strategie, metody a konkrétní postupy, které přinášejí prokazatelné účinky na učení žáků. Výzkumy vyučovacího/učebního procesu v přirozených podmínkách školní výuky.


PhDr. Martin Chvál, Ph.D. kontakt: martin.chval@pedf.cuni.cz

  • Konstruktová validita společné části maturitní zkoušky

    Na základě dostupných dat Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání budou analyzovány konstrukční vlastnosti výsledků didaktických testů. Porovnávány budou výsledky z jednotlivých let dosud realizovaných maturitních zkoušek se společnou částí.

  • Predikční validita zkoušek maturitní zkoušky

    Budou vytvořeny datové soubory obsahující výsledky žáků u maturitní zkoušky a výsledky z jejich navazujícího vzdělávání na VŠ. Budou analyzovány predikční vlastnosti výsledků z maturitní zkoušky pro několik vybraných kritérií úspěšnosti navazujícího studia, příp. pro jiná kritéria uplatnitelnosti absolventů střední školy s maturitou.

  • Autoevaluace a pedagogické řízení školy

    Analýza autoevalučních zpráv vybraných škol z hlediska zaměření na řízení pedagogického procesu. Na menším vzorku vhodně vytipovaných škol budou realizována kvalitativní šetření metodou případových studií s cílem popsat řízení pedagogických procesů na těchto školách a jejich postavení v rámci autoevalučních procesů školy.


RNDr. Jana Straková, Ph.D. kontakt: jana.strakova@pedf.cuni.cz

  • Postoje veřejnosti a zaměstnavatelů k prioritám středního školství

    Úloha odborného vzdělávání v přípravě na uplatnění na pracovním trhu. Zkoumání postojů zaměstnavatelů, politiků a veřejnosti k odbornému vzdělávání, k jeho významu a žádoucí podobě v ČR. Analýza dostupných dat. Verifikace poznatků v rozhovorech s aktéry. Smíšený výzkum.

  • Pedagogická přesvědčení českých učitelů v národním kontextu a v mezinárodním srovnání

    Koncept akademického optimismu. Sekundární analýzy dat z národních a mezinárodních výzkumů. Verifikace poznatků v rozhovorech s českými učiteli v povinném vzdělávání. Smíšený výzkum.

  • Dopady standardizované maturitní zkoušky na životy neúspěšných uchazečů

    Koncept standardizované maturitní zkoušky. Vývoj neúspěšnosti u maturitních zkoušky v čase. Charakteristiky škol s největším podílem selhávajících studentů. Faktory na straně školy a studenta zapříčiňující opakované selhávání. Dopady selhávání na další životní dráhu studenta a uplatnění na trhu práce. Analýza existujících dat. Případové studie selhávajících studentů.

  • Dopady novely školského zákona podporující inkluzívní přístupy

    Dopady novely školského zákona na práci škol a vzdělávání žáků. Případové studie škol vzdělávající žáky s různým stupněm podpory.


PhDr. Dominik Dvořák, Ph.D. kontakt: dominik.dvorak@pedf.cuni.cz

  • Shody a rozdíly v kurikulech zvoleného předmětu ve vybraných zemích

    Předmětem práce je srovnávací analýza českých a zahraničních kurikulárních dokumentů (vzdělávací standardy, osnovy apod.) vztahujících se k vybrané vzdělávací oblasti podle zaměření doktoranda zejména s ohledem na strukturní aspekty vymezování vzdělávacích cílů a obsahu (míra podrobnosti vymezení výstupů, podrobnost a ne/závaznost učiva) apod. Použitou metodou je obsahová analýza, popř. srovnávací analýza (benchmarking). Výhodou tématu je skutečnost, že jde o „desk research“, analýzu dokumentů, tj. lze velmi pružně organizovat čas, odpadají problémy se zajišťováním dostatečného počtu respondentů, přístupu do škol apod.

  • Příběh kurikula/reformy/učebnice: případová studie vzniku a implementace kurikulárního projektu v zahraničí

    Cílem práce je zpracování případové studie „životního příběhu“ vybraného zásadního českého nebo zahraničního kurikulárního dokumentu nebo kurikulární reformy prostřednictvím popisu širokého kontextu faktorů (společenská situace, stav didaktiky předmětu apod.), které ovlivňovaly jeho projektování a implementaci. Předmětem by mohly být např. vzdělávací standardy pro určitý předmět v USA nebo Německu, vybraný vzdělávací program v Česku (Obecná škola, základní škola, ale i „Nová koncepce“ apod.), významný soubor učebnic. Výhodou tématu je skutečnost, že jde převážně „desk research“, analýzu dokumentů, tj. lze velmi pružně organizovat čas, odpadají problémy se zajišťováním dostatečného počtu respondentů, přístupu do škol apod., i když je žádoucí pokusit se o studijní návštěvu cílové země, proto je vhodná znalost jazyka a kultury.

  • Co ovlivňuje aktuální podobu kurikula zvoleného předmětu v českém kurikulu

    Hloubková analýza formálních a obsahových aspektů projektování cílů a obsahů vybraného vzdělávacího oboru nebo jeho části v historické a komparativní perspektivě (v českých a zahraničních kurikulech). Práce si bude všímat zakotvení zkoumaných kurikul v oborových a didaktických představách (např. metodou didaktické rekonstrukce). Výhodou tématu je skutečnost, že jde o „desk research“, analýzu dokumentů, tj. lze velmi pružně organizovat čas, odpadají problémy se zajišťováním dostatečného počtu respondentů, přístupu do škol apod.

  • Jak organizace a režim české školy ovlivňují procesy učení (kvalitativní výzkum)

    Kvalitativní nebo smíšený výzkumný projekt popisující a analyzující shody a rozdíly v primárních procesech probíhajících v malém souboru základních nebo středních škol. Důraz je kladen na zachycení dopadu strukturních rozdílů mezi školami ve vzorku (např. počet žáků, přítomnost více stupňů vzdělávání v jedné organizaci, specializace/nespecializace školy na některé vzdělávací oblasti apod.). Druhou možností je pojednání tématu v komparativní perspektivě a v porovnání české školy s vybranou školou zahraniční (např. organizace výuky v české a anglické sekundární škole).

  • Metoda případové studie v pedagogickém výzkumu


doc. PaedDr. Petr Urbánek, Dr. kontakt: petr.urbanek@tul.cz

  • Vzdělávání učitelů v dynamice vývoje společnosti

    Výzkumný problém: Učitel a jeho kvalifikační role je na jedné straně zpochybňována, na straně druhé je vzdělávání učitelů (až příliš) kriticky hodnoceno. Diskutována je úroveň procesu učitelské přípravy. Kritika ale směřuje zejména do pragmatické roviny výstupů, které „zaostávají za dynamikou profesních požadavků na učitele“. Na vzdělávání učitelů se podílí nezvykle vysoký počet fakult, jejichž odborné zaměření nekonvenuje s učitelstvím a jejichž primární funkce nespočívá ve vzdělávání učitelů. Problematické jsou možnosti vzájemné kooperace fakult v tržním a konkurenčním prostředí vysokých škol. Neexistuje systém dalšího vzdělávání učitelů. Nerealizován je kvalifikační standard. Naznačená problematická témata ještě dále eskalují v kontextu k současným postmoderním resp. neoliberálním tlakům. Jaká je funkce fakult, které připravují učitele? Jak se projevují zásahy do kurikula učitelského vzdělávání? Jak má být konceptualizováno a realizováno (další) vzdělávání učitelů? Jak koresponduje společenský vývoj s obecnými paradigmaty učitelského vzdělávání?

    Návrh struktury: historický vhled vývoje učitelského vzdělávání u nás; komparativní sonda do učitelského vzdělávání v zahraničních systémech; výzkum reality; návrhy řešení.

  • Učitelské sbory základních škol jako činitel efektivity práce školy

    Výzkumný problém: V posledním dvacetiletí je u nás poměrně frekventovaným výzkumným tématem učitel. Zkoumán je ovšem zpravidla jen v individuální rovině, izolován od ostatních sociálních činitelů. Pro efekty práce školy nejsou dostatečně zdůrazňovány sociální kontexty uvnitř profesní komunity školy. Učitelský sbor je možné zkoumat jako funkční celek a ve vztahu k výchovným efektům, které lze v závislosti na charakteristikách sborů očekávat. Předpokládá se kvalitativní zaměření výzkumu (např. případová studie) několika učitelských sborů.

    Návrh struktury: inventář výzkumných nálezů k učitelským sborům u nás a v zahraničí; specifičnost pracovního společenství v základní škole; fungování sborů, klima a kultura školy; výzkum fungování současného sboru ZŠ; návrhy řešení.

  • Podmínky práce učitele v současné etapě vývoje společnosti

    Výzkumný problém: Výrazné společenské změny zásadním způsobem a v mnoha směrech ovlivňují celou výchovnou sféru, dynamiku vzdělávacího procesu, a také podmínky práce učitelů. Učitel, jak se opakovaně ukazuje, je klíčovým faktorem kvalitní školy i nutných změn. Lze tedy také předpokládat, že vytvářené podmínky práce učitele ovlivňují efekty práce školy. Profesní podmínky jsou značně dynamickým fenoménem.

    Návrh struktury: specifičnost učitelství; koncept podmínek práce učitele; historický vhled a komparativní zahraniční sonda k podmínkám práce učitele; výzkum reality s ohledem na dynamiku vývoje, resp. na požadavky školy; výzkum kromě jiných směrovat k objektivizovaným metodám výzkumu (např. analýza dat, profesiografie).

  • Sociální klima vzdělávací instituce a její proměny

    Výzkumný problém: Sociální klima je stále více sledovaným fenoménem. Kromě předpokládaných efektů v rovině výkonu organizace se ukazuje ve vzdělávacích institucích také jako významný výchovný model fungující komunity. I přesto, že výzkumy klimatu v prostředí českých škol v posledním dvacetiletí existují, jsou fragmentární, pokrývají jen některé stupně škol a nevěnují se rovnoměrně všem úrovním klimatu. Především jsou ale instituce sledovány pouze výjimečně v delším časovém vývoji. Sociální klima školy, resp. třídy, sboru atd. je vymezováno kromě dalších charakteristik jako relativně stabilní fenomén. Jeho sledování v časových řadách proto může odhalit anomálie v sociálním vývoji dané komunity, a jak některá longitudinální šetření klimatu učitelských sborů naznačuji, též predikovat vývoj sledovaných societ.

    Návrh struktury: sociální klima v kontextu běžné organizace a školy jako specifické organizace; inventář diagnostických nástrojů k měření klimatu ve vybraném celku; přehled a kategorizace výzkumných nálezů v oblasti klimatu, resp. subklimatu školy; longitudinální výzkum vybrané školní society, diagnostika charakteristik sledovaného souboru; hledání vztahu charakteristiky sledované society a vývoje sociálního klimatu v ní.


PhDr. Mgr. Hana Voňková, Ph.D. et Ph.D. kontakt: hana.vonkova@pedf.cuni.cz

  • Počítačové adaptivní testování (Computerized adaptive testing, CAT)

    Místo toho, abychom dávali všem testovaným osobám stejný test, CAT přizpůsobuje výběr otázek v testu schopnosti (ability) každého testovaného. Po každé odpovědi na otázku se každému testovanému přepočítá (updatuje) jeho parametr schopnosti a následná otázka je optimálně volena dle jeho schopnosti s cílem zlepšit optimalitu nového odhadu. Pokud má např. testovaná osoba vysoký parametr schopnosti, budou pro ni v několik prvních krocích vybírány otázky s rostoucí obtížností. Výběr otázek s rostoucí obtížností se zastaví ve chvíli, kdy začne testovaná osoba systematicky chybovat. Analogicky toto platí i pro testované osoby s nízkým parametrem obtížnosti. Cílem disertační práci v této oblasti je aplikace CAT v rozsáhlých výzkumech využívající testování a to buď s využitím existujících softwarů či vlastního vyvinutého softwaru.Poznámka: Vhodné pro matematicky zaměřené studenty se zájmem o pedagogické a psychologické testování, tj. absolventy pedagogické fakulty s oborem matematika a absolventy matematicko-fyzikální fakulty či jiných fakult a technicky zaměřených vysokých škol se zájmem o pedagogické testování.

  • Využití metody ukotvujících vinět v pedagogice a příbuzných sociálních vědách

    Ve výzkumných šetřeních se často využívají sebehodnotící otázky. Příkladem může být otázka Jak byste zhodnotili své zdraví? s pětibodovou škálou od nedostatečné až po vynikající. Mezi jednu z hlavních předností těchto otázek patří nízké náklady (oproti objektivnímu měření např. zdravotního stavu). Přímé porovnání zemí či různých sociálních skupin na základě odpovědí na tyto otázky však může vést k chybnému závěru o objektivním stavu respondentů. Důvodem může být, že respondenti z odlišných skupin využívají dostupnou škálu odpovědí odlišným způsobem, např. Američané mohou častěji hodnotit situace jako “vynikající” ve srovnání s jinými národy. Metoda ukotvujících vinět řeší tento problém tak, že nechává respondenty vedle vlastní situace hodnotit i hypotetické situace jiných lidí (ukotvující viněty). Vzhledem k tomu, že všichni respondenti hodnotí jednu a tutéž hypotetickou situaci, může být rozdílnost v jejich hodnocení těchto situací interpretována jako rozdílnost v jejich využívání škály. To je pak využito pro korekci (ukotvení) jejich sebehodnocení. Cílem disertační práce v této oblasti je aplikace této metody při měření zdravotních charakteristik dětí jako jsou např. problémy se spánkem, pocity smutku, celková spokojenost se zdravím (a případně se životem). Dalšími zajímavými aplikacemi mohou být měření kázně dětí na školách a úroveň znalosti cizího jazyka.

  • Využití experimentálních výzkumů v pedagogice Experimentální výzkum je považován za jeden z nejlepších typů výzkumů pro založení příčinného vztahu mezi proměnnými. Při experimentálním výzkumu mění výzkumník jednou či více nezávislými proměnnými, kontroluje další relevantní proměnné a sleduje efekt proměnlivost nezávislých proměnných na závislou proměnnou. Existuje velké množství designů, které se od sebe liší např. v počtu experimentálních a kontrolních skupin, výběru jedinců do jednotlivých skupin a počtem pretestů (měření před zavedením ošetření, změny úrovně nezávisle proměnné), aplikovaných ošetření a postestů. Z této odlišnosti designů pak vyplývají i možnosti eliminace hrozeb vnitřní a vnější validity designu jako je přirozený vývoj jedinců, instrumentace, regrese, interakce pretestu a ošetření apod. V českém prostředí není tento výzkumný prostředek v pedagogice prozatím dostatečně využíván.Cílem disertační práce v této oblasti je aplikace této metody při měření efektu různých výukových metod, organizačních forem výuky na výsledky žáků měřené např. didaktickými testy. Další aplikací může být i měření efektu různých výukových programů na utváření postojů žáků měřenými např. dotazníkem.

  • Efektivita programů primární prevence na žáky základních škol

    Užívání návykových látek u adolescentů je nejen v České republice vážným problémem. Např. u užívání marihuany je prevalence nejen vysoká (prevalence užívání v posledním měsíci je např. dle ESPAD 2007 pro evropské země 1% až 18%), ale také vykazuje rostoucí tendenci (prevalence během celého života v populaci 16-letých vzrostla z 22% v 1995 na 45% v 2007). Programy primární prevence na školách mají tomuto trendu zabránit. Otázkou však je, jak velký a signifikantní efekt mají tyto programy na redukci užívání návykových látek u dětí s různou kombinací rizikových faktorů. Cílem disertační práce v této oblasti je aplikace kvantitativních metod a statistických modelů pro zjištění efektivity programu primární prevence Unplugged u dětí s různou kombinací rizikových faktorů.

  • Měření subjektivní duševní pohody (subjective well-being) učitelů

    Subjektivní duševní pohoda (subjective well-being, SWB) odkazuje na to, jak lidé vnímají kvalitu svého života. Měření SWB se týká jednak kognitivního zhodnocení spokojenosti se svým životem a jeho částmi (evaluative well-being measures) a jednak měření pozitivních a negativních pocitů (experience well-being measures). Pro měření evaluative well-being se v rozsáhlých výzkumných šetřeních používají Gallup Well-being index (dotazníkové položky vztahující se k zhodnocení kvality života v současné době, před pěti lety a za pět let), Diener's life satisfaction (dotazníkové položky k vyjádření míry souhlasu s životními podmínkami, vykonáním důležitých životních záležitostí apod., užívané v HRS/ELSA) , SHARE položka o vyjádření míry spokojenosti se životem a ONS - ELSA položky k životní spokojenosti a štěstí. Pro měření experience well-being se používají se dotazníky Gallup Well-being, HWB-12 a ELSA. Všechny se týkají měření vlastních negativních a pozitivních pocitů vztažených k předchozímu dnu (např. Cítil jsi se včera naštvaný? Entuziastický? Smutný? apod.) V případě ELSA měření se hodnocení jednotlivých pocitů vztahuje k jednotlivým částem dne jako je např. práce, cestování do práce a z práce, čas strávený s rodinou a přáteli a odpolední volnočasové aktivity. Cílem disertační práce je využít metody pro měření subjective well-being u učitelů a případně dalších pedagogických pracovníků a zjistit jejich celkovou životní spokojenost, změřit jejich pozitivní a negativní pocity vztažené k jednotlivým částem jejich dne a to jak ve škole tak mimo ni. Následně lze pak porovnat jejich SWB během různých částí školního roku a různých částí dne. Toto srovnání lze navíc detailně provést u učitelů s odlišným odborným zaměřením a dalšími odlišnými charakteristikami. Metodologicky bude vhodné/nutné dostupné nástroje na měření SWB upravit vůči sledované speciální skupině. Měření SWB je možné použít v kombinaci s DRM (day reconstruction method, jedna z metod Ecological momentary measurement (EMA)) vztahující se k "rekonstrukci" jednotlivých aktivit během určitých časových úseků včerejšího dne. Dalším možným cílem disertační práce v této oblasti může být měření SWB u dětí na nižší a vyšších sekundárních školách. Z metodologického pohledu by bylo nutné instrumenty pro měření SWB zcela jistě přizpůsobit vůči dané populaci.

  • Měření přidané hodnoty školy s využitím panelových dat

    Měření přidané hodnoty jednotlivých škol a učitelů na rozvoj žákovských dovedností, znalostí a sociálních a osobnostních vlastností je zásadním tématem překračující hranice pedagogiky. U rozsáhlých výzkumných šetření se z metodologického pohledu jeví jako jedna z nejlepších cest využití panelových dat, tj. dat žáků, které pozorujeme v čase. Máme tudíž u nich opakovaně změřené jejich výsledky v určitých školních předmětech/oborech (nejčastěji měřené didaktickými testy) a proměnné týkající se jejich školy, učitelů, učení, budoucích plánů, zdraví, volnočasových aktivit apod. (nejčastěji měřené dotazníkem). Při využití těchto dat lze za relativně slabých statistických předpokladů oddělit efekty samotné školy od efektů socio-ekomických charakteristik dětí, tj. dovolují za relativně slabých statistických předpokladů např. odpovědět na otázku, zda-li a do jaké míry jsou vynikající žákovské dovednosti, znalosti a sociální a osobnostní vlastnosti spjaty s pouze a jen efektem školy. Z metodologického pohledu je náročnější měření změn výsledků v různých testech (např. testy čtenářské gramotnosti), jejichž obsah je v průběhu měření potřeba přizpůsobovat věku žáků (testy pro žáky pátých a devátých ročníků nemohou být zcela totožné). Proměnné měřené v dotaznících je také třeba postupně přizpůsobovat věku dětí - idea měřené proměnné či měřeného konstruktu však musí také zůstat zachována. Cílem disertační práce je využití panelových dat pro změření přidané hodnoty škol, specificky se lze zaměřit na víceletá gymnázia a různé typy středních škol v České republice. Panelová data je možné pro zvýšení eficience odhadů kombinovat s opakovanými průřezovými měřeními (repeated cross-section) získaných v rámci mezinárodních srovnávacích studií TIMSS, PIRLS, PISA apod. Měření přidané hodnoty českých škol lze pak dále porovnat s měřením přidané hodnoty odpovídajících škol v zahraničí.

  • Měření školní kázně

    Nekázeň žáků ve školách představuje jeden z hlavních stresorů jak dětí, tak učitelského povolání. Z šetření realizovaných v České republice vyplývá, že učitelé základních škol hodnotí udržení kázně při vyučování jako činnost, která jim činí velké obtíže. To se týká jak začínajících učitelů (Šimoník, 1994), tak učitelů obecně (Bendl, 2001). Projevy školní nekázně jsou častým důvodem obav a strachu žáků ze školní docházky, jakož i jedním z hlavních důvodů, proč někteří učitelé opouštějí své povolání a proč jiní vystudovaní učitelé nenastupují učitelskou dráhu. Tento trend není lokální, není vázán na jednu zemi, ale stává se globálním problémem školství. Nelichotivou kázeňskou situaci na českých školách potvrzují i výzkumy týkající se problematiky šikanování (Kolář 2001) nebo široké škály projevů neukázněného chování (Bendl 2001). Bohužel, tyto výzkumy jsou spíše ojedinělé. V oblasti výzkumu není dosud problematice školní kázně věnována náležitá a systematická pozornost. Kromě výše uvedených (spíše výjimečných) studií v podstatě nemáme k dispozici ani relevantní data týkající se úrovně („stavu“) chování žáků ve školách, ani standardizované výzkumné nástroje na měření školní kázně. Cílem disertační práce je mimo klasifikace existujících metod měření kázně, vyvinutí a validace nové metody měření kázně pro účely rozsáhlých mezinárodních výzkumných šetření.


Náměty témat disertací prací katedry pedagogiky PedF UK. S jednotlivými školiteli je možno témata projektů disertací předem konzultovat (kontakty uvedeny u jednotlivých školitelů).


prof. PaedDr. Stanislav Bendl, Ph.D. kontakt: stanislav.bendl@pedf.cuni.cz

  • Výchova jako specifický případ manipulace (případové studie) Požadavky: Znalost metod kvalitativního výzkumu, znalost cizích jazyků, vhodné zejména pro prezenční doktorandy

  • Jak učitel získává a ztrácí autoritu (případové studie) Požadavky: Znalost metod kvalitativního výzkumu, znalost cizích jazyků, vhodné zejména pro interní doktorandy

  • Autorita vrstevníků jako účinný nástroj ovlivňování chování skupiny (případové studie) Požadavky: Znalost metod kvalitativního výzkumu, znalost cizích jazyků, vhodné zejména pro interní doktorandy

  • Žákovská samospráva jako prostředek výchovy (cesta) k demokracii, kázni a mravnosti (návrh modelu žákovské samosprávy a jeho praktická realizace (aplikace) na vybrané škole Požadavky: Znalost cizích jazyků, vhodné zejména pro interní doktorandy

  • Školní kázeň v postkomunistických zemích (srovnávací studie) Požadavky: Znalost cizích jazyků, kontakty na východoevropské postkomunistické země, znalost metodologie pedagogického výzkumu, vhodné zejména pro prezenční doktorandy


doc. PhDr.Tomáš Kasper, Ph.D.

Témata k oblasti obecné pedagogiky, dějinám školství a vzdělávání, k dějinám výchovy, k dějinám oboru pedagogika

  • Školská reforma v historické perspektivě – vybrané příklady a historické etapy

  • České učitelstvo a učitelské spolky v 19. a první polovině 20. století – rekonstrukce učitelské diskuse a profesně emancipačního programu učitelstva

  • Reforma učitelského vzdělání v první polovině 20. století – rekonstrukce a analýza programů a rolí vybraných institucí (Československá obec učitelská, Pedagogické akademie v Praze a v Brně, Soukromá pedagogická fakulta v Praze)

  • Výchovné programy a koncepce vybraných mládežnických organizací ve 20. století

  • Německá duchovědná pedagogika

  • Rekonstrukce české experimentální pedagogiky první poloviny 20. století – vybrané osobnosti a instituce

  • Pedagogický pragmatismus v první polovině 20. století v české pedagogické diskusi

  • Koncept racionalizace v meziválečné české reformě školství a vzdělávání

  • Metodologické přístupy v historicko-pedagogickém výzkumu

  • Nacionalismus a výchova v druhé polovině 19. století a ve 20. století


PaedDr. Eva Marádová, CSc. kontakt: eva.maradova@pedf.cuni.cz

  • Implementace podpory zdraví do školního kurikula (srovnávací studie, výzkumná sonda, návrhy řešení a jejich ověření)

  • Tvorba modelu výchovy ke zdraví pro základní vzdělávání v transformované škole a podmínky jeho realizace

  • Výchova ke zdravým stravovacím návykům v programu základního vzdělávání a ve školní praxi

  • Poruchy příjmu potravy jako důsledek životního stylu adolescentů, možnosti prevence

  • Program ochrany zdraví a bezpečí dětí v interdisciplinárním přístupu


Náměty témat disertací prací katedry primární pedagogiky PedF UK. S jednotlivými školiteli je možno témata projektů disertací předem konzultovat (kontakty uvedeny u jednotlivých školitelů).


prof. PhDr. Vladimíra Spilková, CSc. kontakt: vladimira.spilkova@pedf.cuni.cz

  • Současné proměny učitelské profese (empirický výzkum názorů a postojů učitelů k profesi)

  • Proměny učitelského vzdělávání v ČR po r. 1989

  • Inovativní přístupy ke vzdělávání učitelů (a jejich ověřování akčním výzkumem)

  • Kurikulární reforma v oblasti základního vzdělávání – současné problémy a perspektivy

  • Připravenost učitelů na kurikulární reformu

  • Proměny učitelské profese, rolí a profesních kompetencí v souvislosti s transformací školy

  • Klíčové profesní kompetence učitele (součástí bude komparativní analýza, podmínka: dobrá znalost angličtiny)


prof. PaedDr. Radka Wildová, CSc. kontakt: radka.wildovaova@pedf.cuni.cz

  • Rozvoj počáteční čtenářské gramotnosti v multikulturní společnosti

  • Trendy rozvoje počáteční čtenářské gramotnosti a praxe českých (zahraničních) škol

  • Rozvoj počáteční čtenářské gramotnosti u žáků se specifickými vzdělávacími potřebami

  • Inovace kurikula primární školy v teorii a praxi českých (zahraničních) primárních škol.

  • Inkluzivní výchova a rozvoj počáteční gramotnosti


PaedDr. Nataša Mazáčová, Ph.D. kontakt: natasa.mazacova@pedf.cuni.cz

  • Profesní rozvoj učitele – možnosti podpory profesního rozvoje učitele, modely profesního rozvoje u nás a v zahraničí, modely pedagogických praxí v pregraduální přípravě učitelů u nás a v zahraničí, mentoring jako cesta profesní podpory

  • Fakultní škola jako významná instituce v procesu pregraduální přípravy učitelů, role fakultních škol a fakultních učitelů v procesu rozvoje profesních kompetencí studentů učitelství, modely pedagogických praxí v pregraduální přípravě učitelů u nás a v zahraničí, klinická škola jako zajímavý podnět ke zdokonalení přípravy učitelů, modely klinických škol v zahraničí

  • Využívání médií v procesu výuky v současné škole, možnosti rozvíjení kompetencí žáků s podporou počítačových kognitivních technologií, didaktické aspekty využití elektronického obsahu ve výuce na základní škole, využívání interaktivních systémů ve výuce, motivační aspekty vyučování s podporou medií, hodnotové aspekty práce s médii v současné škole

  • Analýza vyučovacího procesu z hlediska procesů učení žáků, procesy rozvíjení poznávání žáků, didaktické aspektyprocesu osvojování pojmových systémů ve výuce, analýza stylů učení žáků, výzkumy analýzy vyučovacího procesu z hlediska procesů učení žáků


PhDr. Helena Hejlová, Ph.D. kontakt: helena.hejlova@pedf.cuni.cz

  • Dětství ve výchovném a vzdělávacím vztahu


Nabízené tematické okruhy disertačních prací Centra školského managementu PedF UK. Témata projektů disertací je možno předem konzultovat.


PhDr. Václav Trojan, Ph.D. kontakt: vaclav.trojan@pedf.cuni.cz

  • Ředitel jako specifický případ učitele, profesní posun od řízení třídy k řízení školy

  • Proměna vzdělávání řídících pracovníků po roce 1989

  • Vývoj kompetencí ředitele školy (dle domluvy se školitelem možno vybrat konkrétní období v rozmezí 1867-1989)

  • Kariérový systém ředitele školy v zemích OECD

  • Problematika řízení pedagogického procesu

  • Didaktické aspekty vzdělávání řídících pracovníků




Poslední změna: 3. leden 2017 12:57 
Sdílet na: