Změny, které se zvažují u letošních koušek připomínají maturity za protektorátu. V té době vyučující některé části studijní látky také zredukovali nebo zjednodušili.
Za války se učitelé snažili co nejvíce pomáhat, aby studenti svou zkoušku bez problému splnili. Potvrzuje to právě i Jiří Pokorný z katedry dějin a didaktiky dějepisu. Oba jeho rodiče shodou okolností také během 2. světové války maturovali.
„Najednou se vzedmula ohromná vlna solidarity mezi vyučujícími a jejich studenty. A něco podobného samozřejmě za první republiky nebylo, protože před válkou se zkoušelo opravdu velice přísně. Maturita byla dlouho velmi náročnou zkouškou, zatímco za války se profesoři i předseda komise snažili, jak jen to šlo, studentům pomáhat,“ vysvětluje Pokorný. Ze všech českých škol však byli během války vyloučeni židovští studenti, kteří směli navštěvovat jen židovské školy.
V okamžiku, kdy byly zavřené vysoké školy, bylo velmi důležité alespoň dokončit středoškolské vzdělání. „Šlo hlavně o to, aby byl po válce pro všechny umožněn co nejplynulejší přechod na vysokou školu,“ popisuje profesor z pedagogické fakulty. I přes všemožné snahy se však občas maturity zkomplikovaly kvůli zmíněnému germánskému jazyku. „Mohlo se stát, že dorazil inspektor, který kontroloval zkoušky z němčiny, což bylo celkem zlé. Často totiž šlo o lidi, kteří plnili příkazy shora s velkou chutí,“ dodává Pokorný.
Prof. Pokorný rozhodně nezastává názor, že místo biflování si dnes může každý vyhledat potřebné informace na internetu.
„Závislost na informacích z internetu není ideální už proto, že internet se vám do značné míry přizpůsobuje. To, co vyhledáte, je automaticky deformováno podle vašich zájmů a preferencí. V 19. století měla maturitní zkouška obrovskou prestiž. Dala se srovnat s vysokou školou a na vojně se pak absolventi středních škol automaticky stávali čekateli důstojnických hodností,“ dodává Pokorný.
Potvrzuje i současný trend z celé západní Evropy. Počty silně motivovaných studentů, ochotných věnovat dlouhé hodiny studiu náročných předmětů, se snižují. „Měli bychom se však podívat i mimo Evropu. Někde jsem četl, jak si Číňané mnou ruce, že se u nás standardy ve vzdělání neustále zmenšují. Oni se radují, protože pro ně už nebudeme znamenat žádnou konkurenci,“ dodává.
Celý článek je k dispozici ve výtisku Mladé fronty DNES ze čtvrtka 28. 1. 2021
Zdroj: Mladá fronta DNES - Praha
