Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta
Filozofický ústav AV ČR, v.v.i.
Požadavky k přijímacímu řízení do doktorského studia
Program: Filozofie výchovy a vzdělávání
SIS link pro stuudijní plán: OD1FI20
Kód programu: P0111D190006
Garant programu:. doc. Mgr. Michael Hauser, Ph.D. (michael.hauser@pedf.cuni.cz)
Charakteristika programu:
Cílem doktorského studia je vědecká příprava pracovníků, kteří svou samostatnou tvůrčí činností budou rozvíjet teorie a výzkum v oblasti filozofie výchovy a vzdělávání, filozofie a etiky se zaměřením na studium obecných problémů v současné společnosti. Doktorské studium je koncipováno jako propojení dějinného vývoje filozofických koncepcí a současných teorií a výzkumů, jež vytvářejí širší rámec pro filozofii výchovy a vzdělávání. Obor filozofie výchovy a vzdělávání vychází z kritického myšlení, filozofické antropologie, sociální a politické filozofie, eko-pedagogiky a kritické pedagogiky a je rozšířena o přístupy dalších společenských věd (sociokulturní a lingvistická antropologie, sociologie) se zřetelem ke studiu obecných problémů v současné společnosti. Doktorské studium se zaměřuje na prohloubení znalostí v oboru, na rozvinutí kreativního a zároveň kritického a koncepčního myšlení, na kultivaci schopnosti působit v akademickém a zároveň v širším veřejném prostoru. Tyto cíle jsou naplňovány v českém i mezinárodním kontextu. Doktorské studium má mezinárodní rozměr díky zahraničním členům oborové rady (Princeton University USA), díky klíčovým osobám, kteří vystudovali či působili na zahraničních univerzitách, a díky mezinárodním kontaktům klíčových osob. Doktorské studium je realizován spolu s Filosofickým ústavem AV ČR. Doktorand má možnost konzultovat témata své dizertace s odborníky ve Filosofickém ústavu AV ČR. Toto pracoviště se zároveň podílí na školení a výuce doktorandů a poskytuje k tomu potřebné materiální zabezpečení. Diplom absolventa tohoto studijního programu bude obsahovat větu, že studijní program byl uskutečněn ve spolupráci UK a AV ČR. Dalším specifikem je, že student získává dovednosti nejen akademické povahy, nýbrž je vzděláván také v popularizaci vědy.
Přijímací zkouška:
Doktorský studijní program navazuje zejména na programy z oblasti filozofie, ale je otevřen rovněž absolventům magisterských programů z jiných společenských věd. Součástí přijímacího řízení je přijímací zkouška, v jejímž rámci přijímací komise posuzuje jak uchazečův zájem o obor, tak jeho předpoklady k vědecké práci (např. schopnost používat terminologii oboru, formulovat vstupní hypotézu výzkumu, navrhnout metodologii výzkumu). Uchazeč o studium musí předložit návrh projektu doktorské práce a seznam prostudované odborné literatury. Projekt musí obsahovat charakteristiku tématu, formulaci vstupní hypotézy výzkumu, návrh výzkumných metod, přehled zahraniční a domácí odborné literatury k tématu. V rámci přijímacího zkoušky vede komise s uchazečem diskusi, ve které musí uchazeč obhájit návrh svého projektu a prokázat hlubší znalosti vědního oboru.
Kritéria hodnocení:
Uchazeč může získat maximálně 10 bodů, schválený počet bodů pro přijetí je získání minimálně 7 bodů.
Podmínky přijetí:
Ke studiu jsou přijati uchazeči, kteří splní všechny podmínky přijímacího řízení:
a) dodání ověřené kopie dokladu o ukončení magisterského studijního programu,
b) složení přijímací zkoušky, získání min. počtu 7 bodů stanovených děkanem k přijetí,
c) případná další podmínka dle specifikace daného studijního oboru.
Návrh témat disertačních prací:
Adornova koncepce výchovy
Role identit v současném společenskovědném myšlení
Komenský a alternativní pojetí výchovy
Etický problém humanismu a posthumanismu v dnešní kultuře
Ontologie mnohosti a pravdy jako filozofický předpoklad výchovy a vzdělávání
Proměny autenticity na konci postmoderní éry
Informace o uplatnění absolventů:
Absolvent doktorského studijního programu je připraven na tvůrčí badatelskou činnost v oblasti filozofie, s užším zaměřením na filozofii výchovy a vzdělávání. Ovládá předpoklady filozofického myšlení na poli výchovy a vzdělávání, a to jak z hlediska diachronního, tak synchronního. Studiem získal schopnost posuzovat a koncepčně vytvářet cíle a strategie výchovy a vzdělávání z hlediska filozofického, a může tak přispět k rozvoji evropského i globálního myšlení v rámci vzdělanostní společnosti. Absolvent je připraven pro edukačně vědeckou činnost na vysoké škole, v relevantních výzkumných ústavech, ale také pro činnost politickou z obecně prospěšného hlediska.