PROGRAM Hudební teorie a pedagogika

Nabídka studijních předmětů, kurzů a seminářů

Doktorský studijní program Hudební teorie a pedagogika


předmět: Metodologie výzkumu v pedagogice (povinný)

kód v SIS OPDZ1P005A

garant: doc. RNDr. PhDr. Hana Voňková, Ph.D. et Ph.D.

Anotace: Cílem předmětu je připravit studenty na provádění kvalitativního, kvantitativního a smíšeného výzkumu v pedagogice

včetně využití softwaru pro zpracování dat. V kurzu jsou představeny základní charakteristiky kvalitativního, kvantitativního a smíšeného výzkumu, dále jsou vymezeny hlavní kroky ve výzkumu a představeny metody využívané ve výzkumu. Studenti jsou seznámeni se softwary pro analýzu kvalitativních a kvantitativních dat. Dále jsou uváděny konkrétní příklady využití různých přístupů ve výzkumu publikovaných v odborných časopisech a monografiích, např. využití didaktických testů ve výzkumu, zjišťování efektivity výukových metod, provádění experimentů v pedagogickém výzkumu a realizace případové studie. Jsou diskutována etická pravidla výzkumu. Studenti se připravují na využívání metodologických přístupů pro výzkum pedagogických jevů ve své odborné práci.

Hlavní témata:

  • vymezení hlavních kroků ve výzkumu – formulace výzkumného problému a výzkumné hypotézy, práce s literaturou, sestavování výzkumného vzorku, sběr dat, analýza a interpretace dat, psaní výzkumné zprávy,

  • základní charakteristiky kvalitativního výzkumu – designy kvalitativního výzkumu (např. etnografický výzkum, případová studie, zakotvená teorie), metody sběru dat využívané v kvalitativním výzkumu (např. pozorování, rozhovor, analýza dokumentů), softwary pro analýzu kvalitativních dat,

  • základní charakteristiky kvantitativního výzkumu – dotazníková šetření, metody sběru dat využívané v kvantitativním výzkumu (např. dotazník, standardizované pozorování, didaktické testy), softwary pro analýzu kvantitativních dat,

  • statistická analýza dat – základní pojmy deskriptivní a inferenční statistiky (např. míry polohy a variability, korelační koeficient, regresní analýza, faktorová analýza),

  • smíšený výzkum – schémata kombinování kvalitativního a kvantitativního výzkumu, triangulace, jednofázové plány smíšených modelů,

  • příklady využití různých přístupů ve výzkumu v odborných časopisech a monografiích (např. provádění experimentálních výzkumů a výpočet efektivity výukových metod),

  • etická pravidla výzkumu, analýza metodologických přístupů v odborných pracích studentů kurzu.

Zkouška prověřuje znalost obsahu uvedených témat.

Odborná literatura:

GAY, Lorraine R., Geofrey MILLS and Peter AIRASIAN. Educational Research. Competencies for Analysis and Application. Upper Saddle River, NJ: Pearson Higher Education, 2008. ISBN 978-0132613170.

HOPKINS, Kenneth D. Educational and Psychological Measurement and Evaluation. Needham Heights, MA: Allyn and Bacon, 1998. ISBN 978-0205160877.

CHRÁSKA, Miroslav. Metody pedagogického výzkumu. Praha: Grada, 2007. ISBN 978-80-247-5326-3.

MARZANO, Robert., Debra PICKERING and Jane E. POLLOCK. Classroom instruction that works. Alexandria, VA: Association for Supervision and Curriculum Development, 2001. ISBN 978-1416613626.

ŠVAŘÍČEK, Roman a Klára ŠEĎOVÁ. Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách. Praha: Portál, 2007. ISBN 978-80-7367-313-0.

VOLÍN, Jan. Statistické metody ve fonetickém výzkumu. Praha: Epocha, 2008. ISBN 978-80-87027-54-7.


předmět: Cizí jazyk - anglický jazyk (povinný)

kód v SIS OPDA1A031A

garant: Mgr. Petr Lašťovička

anotace: Cílem předmětu je komplexně ověřit jazykové kompetence studenta pro orientaci ve studijní literatuře a pro odbornou komunikaci na mezinárodní úrovni. Doktorand prokazuje schopnost přiměřených stylistických a gramaticko-lexikálních formulací spojených s prezentací, diskusí, formulováním vlastních názorů, myšlenek a hodnotících stanovisek, pohotovou a adekvátní reakcí v rámci pohovoru s examinátory. Úspěšné složení zkoušky vyžaduje znalost jazyka minimálně na úrovni náročnější atestace na úrovni B2 (dle SERR), předpokládá se však rozvoj všech jazykových kompetencí. Příprava ke zkoušce trvá podle individuálních znalostí a schopností 1/2-1 rok. V této době si doktorand podle vlastního výběru (případně po konzultaci se školitelem) zvolí k přečtení odborné texty v rozsahu 250-300 stran, doporučuje se výběr z alespoň dvou publikací, jejichž autorem je rodilý mluvčí. Před závěrečnou ústní zkouškou předkládá doktorand examinátorovi písemné materiály v příslušném cizím jazyce a to v předem stanoveném časovém předstihu (minimálně 10-14 dnů před konáním zkoušky). Předpokládaný rozsah práce: 10-15 stran. Podkladové materiály musí obsahovat:

  • 1. odborné curriculum vitae - strukturovaný i souvislý text (max. 2 strany),

  • 2. shrnutí prostudované literatury předkládané ke zkoušce. Texty musí být opatřeny bibliografickými údaji. Případné texty z internetu musí být uvedeny s bibliografií,

  • 3. výklad vybraných odborných termínů z oblasti tématu disertační práce (5-10 hesel),

  • 4. záměr vlastní disertační práce.

Obsahem zkoušky je prezentace odborného záměru doktorské práce nebo jiného rozsáhlejšího vědeckého úkolu, odborné literatury prostudované ke zkoušce a výklad vybraných odborných pojmů. Ze zkoušky jsou osvobozeni absolventi magisterských studijních programů zaměřených na anglický jazyk a literaturu, dále držitelé certifikátu na jazykové úrovni B2 a vyšší. Pro držitele certifikátu zůstává povinnost složit část zkoušky v bodech 1, 3 a 4.

odborná literatura:

HEWINGS, Martin. Cambridge academic English: an integrated skills course for EAP. Upper intermediate / Martin Hewings; course consultant, Michael McCarthy. Cambridge: Cambridge University Press, 2012. ISBN 9780521165204.

HEWINGS, Martin. Cambridge academic English: an integrated skills course for EAP. Cambridge: Cambridge University Press, 2012. ISBN 9780521165211.

HEWINGS, Martin. Advanced Grammar in Use. CUP. Cambridge: Cambridge University Press, 2013. ISBN 978-1107697386.

ŠTĚPÁNEK, Libor a Janice de HAAF. Akademická angličtina = Academic English: průvodce anglickým jazykem pro studenty, akademiky a vědce. Praha: Grada, 2011. ISBN 9788024735771.


předmět: Hudební pedagogika (povinný)

kód v SIS OPDH1H104A

garant: doc. PhDr. Jiří Kusák, Ph.D.

anotace: Předmět Hudební pedagogika jako teoretická reflexe hudební výchovy prohlubuje a rozšiřuje dosavadní poznatkový systém doktorandů v daném oboru. Cílem předmětu je osvojení si klíčových principů vývoje hudebněpedagogického myšlení s akcentací vlivu kulturních, uměleckých a mimohudebních determinant na podobu současné hudební výchovy včetně anticipační roviny. Kromě teoretické reflexe je rozvíjena schopnost doktorandů identifikovat, analyzovat, kriticky hodnotit jednotlivé problémy současné teorie a praxe včetně generalizace závěrů, a to na základě práce s tuzemskou i zahraniční literaturou a informacemi z průzkumných šetření. Reflektovány jsou aktuální problémy české i (výběrově) zahraniční hudební pedagogiky a hudební výchovy. Cílem předmětu je také získání detailnějších znalostí z oblasti dějin hudební pedagogiky a hudební výchovy včetně regionálních specifik.

Obsahové celky:

  • Vstupní organizačně-administrativní blok: organizace semestru, sonda do aktuálních hudebněpedagogických znalostí doktorandů, požadavky pro udělení zkoušky, hudebněpedagogická literatura domácí a zahraniční provenience, odborné společnosti a instituce,

  • Hudební pedagogika jako věda, vymezení hudební pedagogiky v systému muzikologie, formování hudební pedagogiky jako vědní discipliny. Interdisciplinární dimenze hudební pedagogiky, pozice a vazby hudební pedagogiky v kontextu humanitních a společenskovědních oborů. Předmět, cíle a úkoly hudební pedagogiky,

  • Systematika hudební pedagogiky, strukturace hudební pedagogiky,

  • Hudební pedagogika a hudební výchova, hudební výchova v systému českého školství, kurikulární dokumenty, hudební edukace, subjekty, objekty a principy hudební edukace, profesionální příprava hudebních pedagogů. Hudebnost a její diagnostika,

  • Metody výzkumu hudební pedagogiky, klasifikace výzkumných metod. Teoretické metody výzkumu: analýza a syntéza, indukce a dedukce, modelování systémů, historicko-srovnávací metoda, genetická metoda. Empirické metody výzkumu: pozorování, experiment, ratingová metoda, dotazník, rozhovor, test, sémantický diferenciál, projektivní metoda. Hlavní trendy současného hudebněpedagogogického výzkumu,

  • Hudební komunikace v masmediální a globalizované společnosti. Axiologická dimenze hudby a hudební výchovy. Současné postavení hudební pedagogiky a hudební výchovy na základě vývoje hudební kultury a determinace aktuálními mimohudebními faktory. Hudební preference. Akustická ekologie,

  • Filozofická východiska nových koncepcí hudební pedagogiky. Synchronní paradigmata hudební pedagogiky. Integrativní hudební pedagogika a polyestetická výchova,

  • Aktuální trendy hudební pedagogiky v evropském a mimoevropském kontextu,

  • Dějiny české hudební pedagogiky / hudební výchovy (historický vývoj, koncepce, instituce, reflexe); dějiny hudební pedagogiky a hudební výchovy v Evropě v kontextu jejich vlivu na formování české hudební pedagogiky / hudební výchovy. Hudební pedagogika / hudební výchova a region,

  • Osobnosti české a evropské hudební pedagogiky / hudební výchovy 19. – 21. století,

  • Hudebněpedagogická / hudebněvýchovná a metodicko-didaktická literatura 19. – 21. století,

  • Lidová píseň jako inspirační zdroj hudební pedagogiky. Etnická hudba a hudební pedagogika.

Požadavky ke zkoušce:

1. Seminární práce v minimálním rozsahu patnácti normostran vlastního textu, který obsahově a formálně respektuje oborový hudebněpedagogický úzus. Předpokládá se využití hudebněpedagogické literatury domácí a zahraniční provenience. Téma seminární práce si doktorand/ka zvolí na základě konzultace s garantem předmětu. 2. Ústní zkouška v rozsahu probíraného obsahu a studijní literatury včetně kritické reflexe zadané studované literatury domácí a zahraniční. Základním předpokladem pro absolvování předmětu Hudební pedagogika je samostudium, řízené studium, doktorand hojně využívá osobních konzultací s garantem předmětu, minimální počet nutných konzultací jsou tři.

základní literatura:

ABEL-STRUTH, Sigrid. Grundriß der Musikpädagogik. Mainz: Schott, 1995. ISBN 3-7957-2052-4.

BOWMAN, WAYNE a FREGA, ANNA LUCIA (EDS). The Oxford Handbook of Philosophy in Music Education. New York: Oxford University Press, 2014. ISBN 978-0-19-937712-1.

BURLAS, Ladislav. Teoria hudobnej pedagogiky. Prešov, 1997. ISBN 80-88885-06-X.

COLWELL, Richard a RICHARDSON, Carol (EDS). The New Handbook of Research on Music Teaching and Learning. New York: Oxford University Press, 2002. ISBN 0-19-513884-8.

FUKAČ, Jiří. Hudební pedagogika: koncepce a aplikace hudebně výchovných idejí v minulosti a přítomnosti. Brno: Masarykova univerzita, 2000. ISBN 80-210-2458-5.

FUKAČ, Jiří, TESAŘ, Stanislav a VEREŠ, Jozef. Hudební pedagogika. Koncepce hudebně výchovných idejí v minulosti a přítomnosti. Brno: Masarykova univerzita, 2000. ISBN 80-210-2458-5.

GAUNT, HELENA a WESTERLUND, HEIDI (EDS). Collaborative Learning in Higher Music Education. Surrey, Burlington: Ashgate Publishing Limited, 2013. ISBN 9781409446828.

HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace. Praha: Portál, 2016. ISBN 978-80-262-0982-9. HOLAS, Milan. Hudební pedagogika. Praha: AMU, 2005. ISBN 80-7331-018-X.

GREGOR, Vladimír a SEDLICKÝ, Tibor. Dějiny hudební výchovy v českých zemích a na Slovensku. Praha: Supraphon, 1973.

HOLAS, Milan, VÁŇOVÁ, Hana a DUZBABA, Oldřich. Metody a techniky výzkumu v hudební výchově. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1987.

HOULAHAN, Micheál a TACKA, Philip. Kodály Today. New York: Oxford University Press, 2008. ISBN 978-0-19-531409-0.

JORGENSEN, Estelle, R. Transforming Music Education. Bloomington and Indianapolis: Indiana University Press, 2003. ISBN 0-253-21560-9.

KUSÁK, Jiří. Folklore Education Values in the Context of Cultural System and Current Trends of Music Pedagogy. The New Educational Review. Toruń, 2008, s. 187–192. ISSN 1732-6729.

KUSÁK, Jiří. Recreational Musical/Dance Activities and Their Contribution to Shaping Musicality in Children and Adolescents. In: Edukacja na rozdrożu, część 3: Dzieciństwo szans i zagrożeń. Opole: Wydawnictwo Instytut Śląski, 2016, s. 147–155. ISBN 978-83-62683-77-2.

LUSKA, Jiří Vybrané otázky srovnávací hudební pedagogiky. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2006. ISBN 80-244-1508-9.

MACDONALD, Raymod A. R., HARGREAVES, David, J. a MIEL, Dorothy. (EDS.) Musical identities, Oxford: Oxford University Press, 2002. ISBN 0-19-850 932-4.

MCPHERSON, Gary a WELCH, Graham Frederick (EDS). The Oxford Handbook of Music Education. Vol. 1. New York: Oxford University Press, 2012. ISBN 978-0-19-973081-0.

MASTNAK, Wolfgang. Zmysly – Umení – Život. Prešov: Matúš Music, 1994. ISBN 80-967089-1-0.

MAZUREK, Jan. Metoda Jaques-Dalcrozova a česká hudební výchova (1911–1938). Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1993. 76 s. ISBN 80-7042-064-2.

MEDŇANSKÁ, Irena. Systematika hudobnej pedagogiky. Prešov: Prešovská univerzita v Prešove, 2011. ISBN 978-80-555-0149-9.

PODPERA, Rudolf a ZELEIOVÁ, Jaroslava (EDS). Hudba, kultúra a spoločnosť. Trnava: Trnavská univerzita v Trnave, 2009. ISBN 978-80-8082-307-8.

POLEDŇÁK, Ivan. Hudebně pedagogické invence. Praha: Univerzita Karlova, 2005. ISBN 80-7290-929-6.

POLEDŇÁK, Ivan., FUKAČ, Jiří. Úvod do studia hudební vědy. Olomouc: Univerzita Palackého, 1995. 146 s. VÁŇOVÁ, Hana a SKOPAL, Jiří. Metodologie a logika výzkumu v hudební pedagogice. Praha: UK v Praze, 2002. ISBN 80-246-0435-3

VEREŠ, Jozef. Hudobné korelácie. Nitra: Univerzita Konštantína Filozofa v Nitre, 2011. ISBN 978-80-558-0003-5.

VEREŠ, Jozef. Transformations of the Musical-Pedagogical Thinking. 2017. ISBN 1338-4872.

Sborníky studií z hudebněpedagogických a muzikologických konferencí v České republice a zahraničí.

rozšiřující literatura:

GREGOR, Vladimír. Československá společnost pro hudební výchovu (1934–1938) a mezinárodní dosah její činnosti. Praha: SPN, 1974. 145 s.

GREGOR, Vladimír. František Bakule a jeho dětský pěvecký sbor. Ostrava: Pedagogická fakulta, 1982. 112 s.

HRADIL, František Míťa. Hudebníci a pěvci v kraji Leoše Janáčka. Paměti a dokumentace. Ostrava: Profil, 1981. 315 s.

KRUŠINSKÁ, Martina. Výchova k hudbe v škole Márie Montessoriovej. Ružomberok: Katolická Univerzita v Ružomberku, 2009. ISBN 978-80-8084-427-1.

KUSÁK, Jiří. Axiologická dimenze folkloru v kontextu hudební pedagogiky. In: Systémové pojetí kultury. Hradec Králové: Univerzita Hradec Králové, Fakulta humanitních studií, Ústav filosofie a společenských věd, 2007, s. 261–264. ISBN 978-80-7041-213-8.

KUSÁK, Jiří. Etnická hudba a hudební výchova. Hudební výchova. 2014, č. 1, s. 9–12. ISSN 1210-3683.

KUSÁK, Jiří. Hudební výchova v meziválečné Ostravě. Muzikologické fórum. 2016, č. 1, s. 45–54. ISSN 1805-3866.

KUSÁK, Jiří. Hudební výchova v učitelské přípravě ve Slezské (Polské) Ostravě v letech 1904–1942. Hudební výchova. 2016, č. 1-2, s. 7–9. ISSN 1210-3683.

KUSÁK, Jiří. Leoš Janáček jako hudební pedagog brněnské varhanické školy ve vzpomínkách Emila Háby. In: Česká hudba 2004. Sborník z 27. ročníku muzikologické konference Janáčkiana. Praha: Divadelní ústav, 2004, s. 26–29. ISBN 80-7008-176-7.

KUSÁK, Jiří Odborná hudební výchova v Ostravě v období Protektorátu Čechy a Morava. In: Janáčkiana 2016. Sborník z 33. ročníku muzikologické konference Janáčkiana 2016. Ostrava: Ostravská univerzita, Pedagogická fakulta, 2017, s. 253–262. ISBN 978-80-7464-920-2.

KUSÁK, Jiří. Music Education in Ostrava in Protectorate of Bohemia and Moravia (1939–1945). Aura musica. 2015, č. 7, s. 12–19. ISSN 1805-4056.

KUSÁK, Jiří. Z dějin regionální hudební výchovy v Ostravě v letech 1890–1918. Obecné, měšťanské, střední školy, učitelský ústav. Hudební výchova. 2015, č. 4, s. 56–58. ISSN 1210-3683.

KUSÁK, Jiří. Z dějin regionální hudební výchovy v Ostravě v letech 1890–1918. Odborná hudební výchova. Hudební výchova. 2016, č. 1-2, s. 4–7. ISSN 1210-3683.

MAZUREK, Jan. Jan Pešat (1892–1974). Příspěvek k dějinám ostravské hudební výchovy 20. století. Ostrava: Repronis, 2002. 67 s. ISBN 90-7329-007-3.

STEINMETZ, Karel. Jan Šoupal – sbormistr, pedagog a člověk. Olomouc: Univerzita Palackého, 1997. 123 s. ISBN 80-7067-770-8.

STEINMETZ, Karel, MAZUREK, Jan, KUSÁK, Jiří a OLŠAROVÁ, Pavla. Ostrava hudební. Vývoj hudební kultury jednoho města v posledních 160 letech. 1. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 2014. 260 s. ISBN 978-80-7464-664-5.

ŠŮSTKOVÁ, Ivana a KUSÁK, Jiří. Z dějin regionální hudební výchovy – Josef Černík (1880–1969). Hudební výchova, 2019, roč. 27, č. 3, ISSN 1210-3683 (v tisku).

WOODFORD, PAUL G. Democracy and Music Education. Liberalism, Ethics, and the Politics of Practice. Bloomington and Indianapolis: Indiana University Press, 2005. ISBN 0-253-21739-3.15.


předmět: Systematika hudební teorie a hudební pedagogiky (povinný)

kód v SIS OPDH1H103A

garant: prof. PaedDr. Michal Nedělka, Dr., PhDr. Petra Bělohlávková, Ph.D.

anotace: Cílem předmětu je seznámit studenty s komplexním pojmoslovným systémem a se složkami a obsahem hudební teorie a hudební pedagogiky. Předmět je zaměřen na následující témata.

  • Definice hudebněteoretických pojmů nepostradatelných v kontextu s vědeckou prací,

  • Hudební paradigma, hudební syntagma, žánr,

  • Hudebněestetické kategorie,

  • Hudební teorie v hudebněvědném systému,

  • Vývoj hudební teorie,

  • Specifika české hudební teorie,

  • Hudební pedagogika: vnitřní členění disciplíny, objekty zkoumání,

  • Metody hudební pedagogiky a vývoj disciplíny.

Zkouška prověřuje znalost obsahu uvedených témat a orientaci v problematice na základě prostudované literatury.

odborná literatura:

BURLAS, Ladislav. Formy a druhy hudobného genia. Žilina: Žilinská univerzita, 2006. ISBN 80-8070-522-4.

FUKAČ, Jiří, POLEDŇÁK, Ivan. Hudba a její pojmoslovný systém: otázky stratifikace a taxonomie hudby. Praha: Academia, 1981.

HOLUBEC, Jiří. Česká hudební teorie 20. století. 1. vyd. Ústí nad Labem: UJEP, 2004. ISBN 80-7044-619-6.

KRESÁNEK, Jozef. Hudba a člověk. Bratislava: Hudobné centrum, 2000. ISBN 80-88884-18-7.

LÉBL, Vladimír, POLEDŇÁK, Ivan ed. Hudební věda I-III. Praha: SPN 1988.

LUDVOVÁ, Jitka. Česká hudební teorie 1750–1850. Praha: Academia, 1985.

LUDVOVÁ, Jitka. Česká hudební teorie novější doby, 1850–1900. Praha: Academia, 1989.

MEDŇANSKÁ, Irena. systematika hudobnej pedagogiky. Prešov: Prešovská univerzita, 2010. ISBN 978-80-555-0149-9.

VEREŠ, Jozef. Hudobná pedagogika. Veda o hudobnej výchove. Nitra: Regionálne združenie Slovenskej hudobnej únie v Nitre, 2004. ISBN 80-969174-6-3.

POLEDŇÁK, Ivan. Hudba jako problém estetiky. Praha: Univerzita Karlova, 2006. ISBN 80-246-1215-1.16.


předmět Doktorský seminář I, II, III (povinný)

kód v SIS OPDH1H112A

kód v SIS OPDH1H113A

kód v SIS OPDH1H114A

garant: prof. PhDr. Michal Nedělka, Dr.,

Pravidelná kolokvia a/nebo konzultace s pověřeným vyučujícím.

anotace: Cíl předmětu spočívá v komplexním uchopení disertačního úkolu směřujícího k sepsání a včasnému odevzdání disertační

práce. Student absolvuje doktorský seminář v rozsahu 3 let. Formou prezentací referuje průběžně o výsledcích při zpracování

disertačního úkolu školiteli a ostatním studentům v ročníku, zpracování disertačního úkolu konzultuje se školitelem.

Výstupy plní úlohu zkoušky.

Pro řešení jsou stanoveny následující fáze.

  • 1. ročník - Stanovení cílů, metodologie práce a hypotéz, shromáždění a studium literatury a pramenů, jejich kritické zhodnocení, Klasifikovaný výstup: prezentace zdrojů a jejich relevance pro řešení disertačního úkolu školiteli a studentům v ročníku.

  • 2. ročník - Analýza metod, definice predikovaných problémů a jejich řešení.

    Klasifikovaný výstup: rozšířená anotace disertační práce a její obhajoba před oborovou radou a studenty programu, případně před studenty a zástupci dalších doktorských studijních programů.

  • 3. ročník - Vlastní šetření a stanovení dílčích výsledků.

    Klasifikovaný výstup: prezentace dílčích výsledků šetření na doktorské nebo jiné oborové konferenci.

Studijní literatura závisí na zvoleném tématu disertační práce.


předmět: Metodologie výzkumu v hudební pedagogice (povinně volitelný)

kód v SIS OPDH1H105B

garant: doc. PhDr. Veronika Ševčíková, Ph.D., doc. PaedDr. Hana Váňová, CSc.

anotace: Cílem předmětu je seznámit studenty s metodologií hudebně pedagogického a částečně rovněž pedagogického výzkumu v co nejširším kontextu historickém a současném, domácím a zahraničním. Seznamuje s vybranými klíčovými problémy metodiky tvorby a prezentace odborného textu s důrazem na vlastní publikační a prezentační činnost studenta. Důraz je kladen na rozvoj individuální schopnosti rozumět, vykládat a aktivně užívat dané problematiky oborově i interdisciplinárně. Předmět rovněž motivuje studenty k vlastní publikační a prezentační činnosti a splnění zápočtového úkolu plní funkci kontrolní (textový výstup je podrobně analyzován a komentován, metodologická doporučení mají obecná oborová vyústění).

Obsahové celky:

  • Metodologie hudebně pedagogického a pedagogického výzkumu,

    • Metodologická východiska výzkumu v hudební výchově a hudební pedagogice,

    • Vědecký výzkum v pedagogice, výzkum kvalitativní a kvantitativní,

    • Metody a techniky hudebně pedagogického výzkumu,

    • Logika pedagogického vědeckého výzkumu a teoretická východiska pedagogického výzkumu,

    • Realizace výzkumu v hudební pedagogice,

    • Analýza a diskuse příkladových hudebně pedagogických výzkumů.

  • Metodika tvorby a prezentace odborných textů:

    • Studentské odborné texty v systému současného českého vysokoškolského studia s důrazem na práce graduační,

    • Odpovědnost za odborné texty a etika badatelské práce, hlavní znaky odborných textů,

    • Odborné texty z hlediska jejich koncepce a obsahu,

    • Citace v textu a bibliografické citace,

    • Kanonické části odborných textů,

    • Jazyk a formální úprava odborných textů,

    • Prezentace odborných textů,

    • Hodnotitelé a způsoby hodnocení odborných textů,

    • Odborné texty v oborovém kontextu,

    • Odborná literatura k tvorbě, publikování a prezentaci odborných textů,

    • Praktická práce s problematickými studentskými odbornými texty.

    .

Závěrečný publikační výstup prezentuje osvojené znalosti a dovednosti.

základní literatura:

HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace. Praha: Portál, 2016. ISBN 978-80-262-0982-9.

HENDL, Jan a Jiří REMR. Metody výzkumu a evaluace. Praha: Portál, 2017. ISBN 978-80-262-1192-1.

CHRÁSKA, Miroslav. Metody pedagogického výzkumu: základy kvantitativního výzkumu. Praha: Grada, 2016. ISBN 978-80-247-5326-3.

ŠEVČÍKOVÁ, Veronika. Studentské odborné texty jako problém. Ostrava: Ostravská univerzita, 2015. ISBN 978-80-7464-766-6.

VÁŇOVÁ, Hana, SKOPAL, Jiří. Metodologie a logika výzkumu v hudební pedagogice. Praha: Karolinum, 2007. ISBN 18 978-80-246-1367-3.

rozšiřující literatura:

DEMARRAIS, K., LAPAN S. D. (EDS.). Foundations for Research: Methods of Inquiry in Education and the Social Sciences. Mahwah: Lawrence Erlbaum Associates, 2004.

FUKAČ, Jiří. Hudební pedagogika: koncepce a aplikace hudebně výchovných idejí v minulosti a přítomnosti. Brno: Filozofická fakulta MU, 2000. ISBN 80-210-2458-5.

CHRÁSKA, Miroslav. K současným trendům pedagogického výzkumu ve světě: pro studenty pedagogické fakulty Univerzity Palackého. Olomouc: Univerzita Palackého, 1995. ISBN 80-7067-469-5.

MAŇÁK, Josef, ŠVEC, Vlastimil, ŠVEC, Štefan, ed. Slovník pedagogické metodologie. Brno: Paido - edice pedagogické literatury, 2005. ISBN 80-7315-102-2.

MCKENZIE, George, POWELL, Jackie, USHER, Robin. McKenzie, GeorgeUnderstanding Social Research: Perspectives on Methodology and Practice (Social Research & Education Studies). London: Falmer Press, 1997. ISBN 0-7507-0720-8.

doporučená literatura:

COHEN, Louis, MANION, Lawrence, MORRISON, Keith. Research Methods in Education. New York: Routledge, 2011. ISBN 978-0415583367.

DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka prro uživatele. Praha: Karolinum, 2011. ISBN 978-80-246-1966-8.

HOLAS, Milan, VÁŇOVÁ, Hana, DUZBABA, Oldřich. Metody a techniky výzkumu v hudební výchově. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1987.

KATUŠČÁK, Dušan (et al.). Jak psát závěrečné a kvalifikační práce: jak psát bakalářské práce, diplomové práce, dizertační práce, specializační práce, habilitační práce, seminární a ročníkové práce, práce studentské vědecké a odborné činnosti, jak vytvořit bibliografické citace a odkazy a citovat tradiční a elektronické dokumenty. Nitra: Enigma, 2008. ISBN 978-80-89132-45-4.

PUNCH, Keith. Úspěšný návrh výzkumu. Praha: Portál, 2008. ISBN 978-80-7367-468-7.


předmět Pedagogické aspekty analýzy hudebního díla (povinně volitelný)

kód v SIS OPDH1H107B

garant: prof. PaedDr. Michal Nedělka, Dr., PhDr. Petra Bělohlávková, Ph.D.

anotace: Cílem předmětu je syntetizovat hudebně teoretické poznatky pro potřeby pedagogické interpretace hudebního díla. Důraz je při tom kladen na teoretické uchopení vybraných skladeb artificiální hudby, jejich stylové charakteristiky, sémantickou analýzu. Zásadní je rovněž rozvoj individuální schopnosti rozumět, vykládat a aktivně užívat dané problematiky oborově i interdisciplinárně v hudebněpedagogickém kontextu. Obsah

  • Konzumace a prvotní popis díla

    • Vnímání bez analytické intence.

    • Utvoření estetického dojmu na základě prožitku.

    • Narativní popis (na základě vlastních dojmů a objektivních faktů).

  • Příprava analýzy

    • Obecná historiografická a sociologická příprava,

    • Umělecko-historická příprava: biografie a psychologie tvůrce, autorský tvůrčí kontext, estetický program tvůrce, analýza tvůrčí metody, umělecko-historický kontext, filozoficko-estetické koncepce období, společensko-kulturní kontext, recepční kontext a ohlas díla, jiné pokusy o analýzu díla,

    • Sémiotická příprava,

    • Archetypová příprava.

  • Parciální analýzy

    • Parametrická,

    • Tektonická: morfologicko-syntaktická, strukturně funkcionální,

    • Sémantická,

    • Obsahová,

    • Formová,

    • Stylistická,

    • Genealogická,

    • Genologická,

    • Sociálně pragmatická.

  • Komplexní interpretace

  • Komparace s jinými UD

  • Kritické zhodnocení a zařazení D do kulturně historického kontextu

  • Pedagogická interpretace díla

Závěrečný publikační výstup spočívá ve vypracování analýzy hudebního díla s pedagogickými aplikacemi.

základní literatura:

ALMÉN, Byron. A Theory of Musical Narrative. Bloomington & Indianapolis: Indiana University Press, 2008. ISBN 978-0-253-35238-5.

COOK, N. A Guide to Musical Analysis. Oxford: Oxford University Press, 1995. ISBN 0-19-816508-0.

DRÁBEK, Václav. Modelové situace v tematickém vyučování. In: Populární hudba a škola, Praha 2000, s. 23–29. ISBN 80-7290-013-7.

FALTUS, Leoš, MAREK, Zdeněk. Sémantický rozbor skladeb. Brno: Masarykova univerzita, 1987.

FUKAČ, Jiří, JIRÁNEK, Jaroslav, POLEDŇÁK, Ivan, VOLEK, Jaroslav. Základy hudební sémiotiky. I-III. Brno: Masarykova univerzita, 1992. ISBN 80-210-0373-1.

HERDEN, Jaroslav. Ověření emocionální účinnosti hudebně výrazových prostředků v poslechové praxi In: Multimediální komunikace v hudební a polyestetické výchově, edit.: Drábek, Václav, 1. vyd., Praha, Univerzita Karlova v Praze - Pedagogická fakulta, 2001, s. 114-121. ISBN: 80-7290-065-X.

HERDEN, Jaroslav. Hudba pro děti a mládež jako disciplína integrující různé složky odborné a pedagogické přípravy učitelů hudební výchovy. In: Integrujúce možnosti hudby a umelecká výchova detí a mládeže, Bratislava 1992, s. 77–80.

HONS, Miloš. Hudební analýza. Praha: Togga, 2010. ISBN 978-80-87258-28-6.

JIRÁNEK, Jaroslav. Úvod do historie hudební analýzy a teorie sémantické hudební analýzy. Praha: Supraphon, 1991.

KOHOUTEK, Ctirad. Hudební kompozice. Stručný komplexní pohled z hlediska skladatele. Praha: Editio Supraphon, 1989. ISBN 80-7058-150-6.

KULKA, Jiří. Komplexní analýza uměleckého díla 1. Praha: SPN, 1986.

rozšiřující literatura:

BURLAS, Ladislav. Formy a druhy hudobného umenia. Žilina, Žilinská univerzita, 2006. ISBN 80-8070-522-4.

RISINGER, Karel. Nauka o harmonii 20. století. Praha: Supraphon, 1978.

TARASTI, E. (ED.). Musical Signification. Essays in the Semiotic Theory and Analysis of Music. Berlin, New York: Mouton de Gruyter, 1995. ISBN 3-11-014040-3.

TICHÝ, Vladimír. Úvod do studia hudební kinetiky. Praha: HAMU, 2002. ISBN 80-7331-897-0.


předmět: Hudebně interpretační umění ve výchově a ve vzdělání (povinně volitelný)

kód v SIS OPDH1H106B

garant: prof. PhDr. Stanislav Pecháček, Ph.D., doc. MgA. Libuše Tichá, Ph.D., MgA. Mgr. Marek Valášek, Ph.D.

anotace: Cíle předmětu:

  • Rozvoj tvůrčího interpretačního myšlení a jeho zapojení do pedagogické práce. Osvojení si podnětů pro aktivizaci žáků v procesu hledání prostředků hudebně interpretačního vyjadřování. Hlubší poznání východisek interpretačního umění, hudebních kompozic, notových textů, historicko-estetických souvislostí. Rozvíjení schopnosti porozumění hudebním dílům a jejich osobité interpretace,

  • Interpretační výkon jako výklad hudebního díla,

  • Východiska interpretace, notový text, jeho vývoj a význam,

  • Interpretační tradice, paradigmata interpretace,

  • Hudební interpretace v elementárním vyučování,

  • Míra svobody v interpretačním procesu,

  • platnění improvizace v hudební interpretaci,

  • Otázky vývoje a směřování hudebně interpretačního umění,

  • Význam hudebně teoretických disciplín, zvláště tektoniky, v procesu tvorby interpretačního výkladu,

  • Analýza a hodnocení hudební interpretace v jednotlivých složkách i v celku. Otázky objektivity a subjektivity takového hodnocení,

  • Otázky volby hudebně výrazových prostředků a jejich vztah k charakteru interpretovaných děl,

  • Otázky stylovosti interpretace,

  • Otázky historicky poučené interpretace.

Závěrečný publikační výstup prezentuje osvojené znalosti a dovednosti, popř. možnosti uplatnění etnomuzikologických poznatků v kontextu disertační práce doktoranda.

studijní literatura

Doktorand čerpá z literatury (knih, sborníků, časopisů) zaměřené k tématu své práce.

odborná literatura:

BARENBOIM, Daniel. A Life in Music. Arcade Publishing, New York 2003. ISBN 1-55970-674-0

BRENDEL, Alfred. Hudba, smysl a nesmysl. Praha: Volvox Globator, 2016. ISBN 978-80-7511-317-7

BRENDEL Alfred. On Music. Chicago: A Capella Books, 2007. ISBN 13: 978-1-55652-408-0.

DOLMETSCH, Arnold. Interpretace hudby 17. a 18. století. Praha: SNKLHU, 1958.

ELDER, Dean. Pianists at Play. London: Kahn & Averill, 1989. ISBN 1-87-1082-10-2.

GEBHARD, Hans (ed.) Harenberg Chormusikführer. Vom Kammerchor bis zum Oratorium. Dortmund: Verlags- und Medien GmBH, ISBN 3-611-00817-6.

GISEKING, Walter, LEIMER, Karl. Piano Techique. New York: Dover Publications, 1972. ISBN 0-486-22867-3.

GREGOR, Vít. Klavír – černobílé tajemství interpretace. Praha: Karolinum, 2012. ISBN 978-80-246-2141-8. 22.

KITTNAROVÁ, Olga. Analýza interpretačního výkonu v hudbě. Praha, Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, 1999.

KOGAN, Grigorij M. Před branou mistrovství. Praha: Nakladatelství AMU, 2012. ISBN 978-80-7331-227-5.

MACH, Elise. Great Contemporary Pianists Speak for Themselves. New. York: Dover Publications, Inc., 1991. ISBN 0-486-26695-8.

MANTEL, Gerhard. Interpretation. Vom Text zum Klang. Mainz: SCHOTT MUSIC GmbH & Co KG, 2007.

NEJGAUZ, Genrich. O umění klavírní hry. Z ruského originálu Ob iskusstve fortepiannoj igry, vyd. Muzgiz, Moskva 1961, přeložila D. Šimonková. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1983.

PECHÁČEK, Stanislav. Česká sborová tvorba 1800 - 1950. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, 2002. ISBN 80-7290-099-4.

PECHÁČEK, Stanislav. Česká sborová tvorba II (Baroko a klasicismus). Praha: Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, 2012. ISBN 978-80-7290-539-3.

PECHÁČEK, S. Česká sborová tvorba III/A (od poloviny 20. století). Praha: Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, 2017. ISBN 978-80-7290-932-2.

POLÁK, Pavol. Hudobnoestetické náhlady 18. storočia z hľadiska formovania princípov hudobného klasicizmu. Bratislava: Veda, 1974.

REJCHA, Antonín. Hudba jako ryze citové umění. Praha: Togga, 2009.

SVOBODA, Čeněk. Historicky poučená interpretace renesanční a barokní vokální hudby. Disertační práce. Praha: Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, 2019.

SMOLKA, J. Česká kantáta a oratorium. Praha: Supraphon, 1970.

TICHÁ, Libuše. Slyšet a myslet u klavíru. Praha: Nakladatelství AMU, 2009. ISBN 978-80-7331-151-3.

VALOVÝ, Evžen. Sborový zpěv v Čechách a na Moravě. Brno: Univerzita J. E. Purkyně, 1972.

ZICH, Jaroslav. Kapitoly a studie z hudební estetiky. Praha: Supraphon, 1975.


předmět: Regionální hudební kultura a její odraz v hudební pedagogice (povinně volitelný, doporučeno v 2. roce studia)

kód v SIS OPDH1H111B

garant: doc. PhDr. Judita Kučerová, Ph.D.

anotace: Cílem předmětu je seznámit studenty se zvláštnostmi hudebně folklorního dědictví dochovaného na území České republiky, a to v kontextu kulturně historického vývoje i potřeb pedagogického výzkumu a praxe. Studenti budou uvedeni do etnomuzikologické problematiky a orientace zvláště v oblasti typologie lidové hudby. Na základě nabytých znalostí budou schopni rozlišovat základní typy, druhy a žánry lidových písní, regionální specifika, dále získají poznatky z oblasti etnomuzikologických výzkumů, informace o životnosti lidové hudby v současnosti apod. Důraz bude kladen na možnosti předkládání hodnot hudebně folklorních jevů mládeži a uplatňování folklorních aspektů v rámci hudební výchovy a interdisciplinárních přesahů. Obsah předmětu

  • Vývoj sběratelské tradice a historie folklorního hnutí v Čechách, na Moravě a ve Slezsku,

  • Dva základní písňové typy na území České republiky, regionální specifika,

  • Folklorní druhy a žánry, funkce písní,

  • Problematika lidové instrumentální hudby, nástrojových seskupení,

  • Folklorní inspirace, paralely v oblasti artificiální hudby a jiných druhů umění,

  • Práce s hudebně folklorními prameny, sbírkovým fondem z jednotlivých etnografických regionů České republiky, audio a videozáznamy,

  • Hudebně sociologická problematika v oblasti lidové hudby,

  • Způsoby aplikace hudebně folklorních jevů do výchovy a vzdělávání, uplatnění hudebního folkloru v rámci interdisciplinární spolupráce a polyestetické výchovy.

Závěrečný publikační výstup prezentuje osvojené znalosti a dovednosti, popř. možnosti uplatnění etnomuzikologických poznatků v kontextu disertační práce doktoranda.

Studijní literatura:

Doktorand čerpá z literatury (knih, sborníků, časopisů) zaměřené k tématu své práce.

Odborná literatura:

BEK, Mikuláš. Konzervatoř Evropy? K sociologii české hudebnosti. Praha: KLP – Koniasch Latin Press, 2003.

DISMAN, M. Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele. Praha: Karolinum, 2011.

HORÁK, J. Naše lidová píseň. Praha: J. R. Vilímek, 1946.

HOLÝ, D. Problémy vývoje a stylu lidové hudby: Lidová taneční hudba na moravské straně Bílých Karpat v subregionu Horňácko. Brno: Ústav evropské etnologie, 2013.

JANÁČEK, L. O lidové písni a lidové hudbě. Dokumenty a studie. Red. J. Vysloužil. Praha: Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, 1955.

JANČÁŘ, J. a kol. Lidová kultura na Moravě. Vlastivěda moravská. Země a lid. Nová řada, svazek 10. Brno – Strážnice: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, Ústav lidové kultury ve Strážnici, 2000.

JEŘÁBEK, R. Etnografická diferenciace. In: Slovník české hudební kultury. Red. J. Fukač, Vysloužil, J., Macek, P. Praha: Editio Supraphon, 1997.

KARBUSICKÝ, V. Mezi lidovou písní a šlágrem. Praha: Editio Supraphon 1968.

KUČEROVÁ, J. Lidová píseň v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. I.-II. Brno: Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, 2008.

KUČEROVÁ, J. Sběratel lidových písní Martin Zeman z Velké nad Veličkou (1854-1919): profil, odkaz, hudebně pedagogické inspirace. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2011.

LIDOVÁ KULTURA. NÁRODOPISNÁ ENCYKLOPEDIE ČECH, MORAVY A SLEZSKA. Red. Stanislav Brouček a Richard Jeřábek. Praha: Etnologický ústav Akademie věd České republiky v Praze a Ústav evropské etnologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, 2007.

MARKl, Jaroslav. Nejstarší sbírky českých lidových písní. Praha: Supraphon, 1987.

ROKYTA, Jan, STOLAŘÍK, Ivo, ZENKL, Luděk. Jak zpívat lidové písně. Ostrava: Krajské kulturní středisko, 1990.

UHLÍKOVÁ, Lucie, PAVLICOVÁ, Martina. Od folkloru k folklorismu. Slovník folklorního hnutí na Moravě a ve Slezsku. Strážnice: Ústav lidové kultury, 1997.

VÁŇOVÁ, Hana, SKOPAL, Jiří. Metodologie a logika výzkumu v hudební pedagogice. Praha: Karolinum, 2007.

VONDRUŠKOVÁ, A. Od folkloru k folklorismu. Slovník folklorního hnutí v Čechách. Strážnice: Ústav lidové kultury, 2000.


předmět Teorie a dějiny hudebního umění jako východisko k hudebněpedagogické problematice (povinně volitelný, doporučeno v 2. roce studia)

kód v SIS OPDH1H110B

garant: doc. PhDr. Lenka Křupková, Ph.D.

anotace: Cílem předmětu je vyjasnit vybrané metodologické přístupy v dějinách a teorii hudby a aplikovat je na vlastní analýzu zvoleného hudebního díla. Součástí předmětu je samostatná práce studentů a skupinová diskuse o hudebně historiografických a hudebněteoretických přístupech. Výběr teoretických konceptů je podmíněn tematickým zacílením kurzu.

Obsahové celky pro hudebněhistorickou část

  • Polemika o možnostech historiografického výzkumu (H. H. Eggebrecht, J. Černý,)

  • Metody historického výzkumu (R. Descartes, P. K. Feyerabend, C. Dahlhaus,)

  • Výzkum hudební recepce (Eggebrecht, Rösing),

  • Sociologické pojetí dějin hudby (H. W. Heister, M. Walter),

  • Induktivní metoda (K. R. Popper),

Obsahové celky pro hudebněteoretickou část

  • Koncept rozvíjející variace (A. Schönber, C. Dahlhaus),

  • Tematická transformace a vícevětost v jednovětosti (A. Heuss, C. Dahlhaus),

  • Hudební próza (A. Schönberg, C. Dahlhaus),

  • Proces variace modelu (K. H. Wörner),

  • Idea organicismu v hudbě 19. století (D. L. Montgomery).

Osvojené znalosti se promítnou do publikačního výstupu.

Základní literatura:

COOK, Nicolas. A Guide to Musical Analysis. Oxford: Oxford University Press, 1994. ISBN 9780198165088.

ČERNÝ, Miroslav K. Kapitoly z metodologie hudební vědy. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 1998. ISBN 807067914X.

DE LA MOTTE, Diether. Musikalische Analyse. Kassel: Bärenreiter, 1990. ISBN 9783761801413.

DESCARTES, René. Rozprava o metodě. Praha: Svoboda, 1992. ISBN 978-80-7298-212-7.

FUKAČ, Jiří, Poledňák, Ivan. Hudba a její pojmoslovný systém. Praha: Academia, 1981.

NIETZSCHE, Friedrich. (2005). Nečasové úvahy. Praha, Oikoymenh. ISBN 80-7298-134-X.

POLEDŇÁK, Ivan, FUKAČ, Jiří. Úvod do studia hudební vědy. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2005. ISBN 80-244-1257-8.

Spisy K. Janečka, C. Kohoutka, A. Forteho, aj.

Doporučená literatura k vybraným konceptům hudební teorie:

DAHLHAUS, Carl. Liszt, Schönberg und die große Form. Das Prinzip der Mehrsätzigkeit in der Einsätzigkeit. Die Musikforschung 41, 1988, č. 3, s. 202-213.

DAHLHAUS, Carl. Musical prose. In (týž) Schoenberg and the New Music. Cambridge: Cambridge University Press, 1990, s. 105-119. ISBN 9780521332514.

DAHLHAUS, Carl. What is developing variation? In (týž) Schoenberg and the New Music. Cambridge: Cambridge University Press, 1990, 128-133. ISBN 0521337836.

MONTGOMERY, David L. The Myth of Organicism: From Bad Science to Great Art. The Musical Quarterly 76, č. 1 (jaro, 1992), s. 17-66.

HEUSS, Alfred. Eine motivisch-thematische Studie über Listz´s sinfonische Dichtung "Ce qu´on entend sur la montagne". Zeitschrift der internationalen Musikgesellschaft 13, 1911-1912, s. 10-21.

Schönberg, Arnold. Pokrokový Brahms. In (týž) Styl a idea (k vydání připravil Ivan Vojtěch). Praha: Arbor vitae 2004, s. 50-83.

WÖRNER, K. H. Modellvariantenprozesse. In Das Zeitalter der thematischen Prozesse in der Geschichte der Musik. Regensburg: Bosse, 1969, 131-291. ISBN 80-86300-48-X.

Doporučená literatura k vybraným konceptům hudební historie:

DAHLHAUS, Carl. Foundations of Music History. Cambridge: Cambridge University Press, 1983. ISBN 9780511627309.

EGGEBRECHT, H. H. Zur Geschichte der Beethoven-Rezeption. Laaber: Laaber-Verlag, 1994. ISBN 3890072968.

FEYERABEND, Paul K. Rozprava proti metodě. Praha: Aurora, 2001. ISBN 978-80-7299-047-4.

HEISTER, H. W. Das Konzert: Theorie einer Kulturform, Wihelmshaven: Heinrichshofen, 1983. ISBN 3795902770.

HELFERT, Vladimír. Prolegomena. Česká moderní hudba (Studie o české hudební tvořivosti). Olomouc, příloha časopisu Tempo, r. XV a XVI, Index, 1936.

Hesla ze základních muzikologických slovníků a encyklopedií (Slovník české hudební kultury, Grove, MGG).

POPPER, Karl R. Logika vědeckého bádání. Praha: Oikoymenh, 1997. ISBN 80-86005-45-3.

RÖSING, Helmut. Rezeptionsforschung in der Musikwissenschaft, Darmstadt:Wissenschaftliche Buchgesellschaft, 1983, IS.BN 3534078683.

WALTER, Michael. „Die Oper ist ein Irrenhaus“. Sozialgeschichte der Oper im 19. Jahrhundert, Stuttgart – Weimar:


předmět: Hudební psychologie v hudebněpedagogickém kontextu (povinně volitelný, doporučeno v 2. roce studia)

kód v SIS OPDH1H109B

garant: prof. PhDr. Marek Franěk, CSc., Ph.D.

anotace :Cílem předmětu je seznámit studenty se základními oblastmi hudební psychologie a současnými výzkumnými trendy a výzkumnými metodami v hudebně psychologickém výzkumu se zaměřením na hudebně-pedagogický kontext. Důraz je kladen na seznámení s aktuálními vědeckými poznatky a pochopení důležitosti adekvátních výzkumných metod a technik. Obsah předmětu:

  • Základy akustického vnímání,

  • Biologická podstata hudebních činností,

  • Dědičností hudebnosti,

  • Hudební vývoj,

  • Působení a prožívání hudby,

  • Psychologické poznatky týkající se hudební interpretace,

  • Hudební preference a vliv osobnostních rysů,

  • Praktické aplikace hudební psychologie - hudba v každodenním životě,

  • Akustická ekologie.

Publikační výstup v úloze ověření studijních výsledků přinese vlastní studentovy závěry ze zkoumání vybrané oblasti při aplikaci osvojeného teoretického obsahu.

Základní literatura:

FRANĚK, Marek. Hudební psychologie. Praha: Karolinum, 2005, ISBN 978-80-246-0965-2.

HALLAM, Susan, CROSS, Ian, THAUT, Michael (ed.). Oxford Handbook of Music Psychology. Oxford: Oxford University Press, 2017, ISBN 978-0198818830.

HARGREAVES David, NORTH, Adrian (ed.). The Social Psychology of Music, Oxford: Oxford University Press, 1997, ISBN 978-0198523833.

JUSLIN, Patrik, SLOBODA, John. (ed.). Handbook of Music and Emotion. Oxford: Oxford University Press, 2011, ISBN 978-0199604968.

McPERSON, Garry. The Child As Musician: A Handbook of Musical Development. 2015. Oxford: Oxford University Press, ISBN 978-0198744443.

Doporučená literatura:

BRUHN, Herbert, OERTER, Rolf, RÖSING, Helmut (ed.). Musikpsychologie. Ein Handbook. Reinbek bei Hamburg: Rowohlt Taschenbuch Verlag, 1994, 978-3499555268.

CLARKE, Eric, COOK, Nicholas. (ed.). Empirical Musicology. Aims. Methods, Prospects. Oxford: Oxford University Press, 2004, 978-0195167504.

CLARKE, Eric, DIBBEN, Nicola, PITTS, Stephanie. Music and mind in everyday life. Oxford: Oxford University Press, 2009, ISBN 978-0198525578.

DEUTSCH, Diana (ed.). The Psychology of Music. New York: Academic Press, 1999, ISBN 978-0122135651.

MELKA, Alois. Základy experimentální psychoakustiky. Praha: AMU, 2005, ISBN 80-7331-043-0.


předmět: Teorie hlasového projevu a hlasová výchova (povinně volitelný, doporučeno v 2. roce studia)

kód v SIS OPDH1H108B

garant: doc. PhDr. Dagmar Zelenková, Ph.D.

anotace: Cílem předmětu je teoretická interiorizace základních požadavků na hlasový projev pěvecký a mluvený a využití znalostí v teoretickém uchopení problematiky pro její další zpracování: dechová opora a technika, realizace a tvorba hlavového tónu, měkké a štíhlé nasazení tónu, optimální užívání rezonančních dutin, správná funkce mluvidel – uvolnění, důsledná a

čistá vokalizace v textu. Obsahové celky předmětu:

  • Fyziognomie hlasu – dechové ústrojí, správná dechová technika, hlasové začátky a vznik hlasu,

  • Druhy zpěvního hlasu a specifická práce s nimi,

  • Pěvecká terminologie a její použití,

  • Metodické zásady pro práci s hlasem u jednotlivce i v kolektivu,

  • Hlasová kultura, hlasová hygiena, poruchy hlasu,

  • Hlasová a artikulační technika – specifikace přístupu, přednes a nácvik,

  • Současná výuka zpěvní interpretace, užití pěveckého afektu,

  • Dětský hlas a jeho vývoj.

Osvojené znalosti se promítnou do publikačního výstupu.

Základní literatura:

BAR, Jiří. Pravý tón a pravé pěvecké umění I., II. Praha: Supraphon, 1976.

CELLETTI, Rodolfo. Historie belcanta. Praha: Paseka, 2000. ISBN 80-7185-284-8.

MARTIENSSENOVÁ – LOHMANNOVÁ, Franciska. Vzdělaný pěvec. Praha: Kora, 1994. ISBN 80-85644-04-05.

TICHÁ, Alena. Učíme děti zpívat. Praha: Portál, 2005. ISBN 978-80-7367-562-2.

VRCHOTOVÁ – PÁTOVÁ, Jarmila. Hlasová výchova. Praha: SNP, 1963.

ZELENKOVÁ, Dagmar. Pěvecký afekt a jeho užití při výuce současné zpěvní interpretace. Ústí nad Labem: Univerzita J. E. Purkyně, 2018. ISBN 978-80-7561-153-6.

Rozšiřující literatura:

GARCIA, Manuel. Traité complet de l´art du chant en deux parties, Tratto completo dell arte del canto in due parti. Torino: Giancarlo Zedde Editore, 2001. ISMN M 705003-20-8.

HOLEČKOVÁ – DOLANSKÁ, Jelena. Vývoj a literatura zpěvu. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1966.

KHOL, Josef. Interpretace: Nástin teorie a praxe interpretování. Praha: Academia, 1989. ISBN 80-200-0169-7.

LUKAVSKÝ, Radovan. Kultura mluveného slova. Praha: Akademie múzických, 2000. ISBN 80-85883-61-9.

MANCINI, Giambattista. Riflessioni pratiche sul canto figurato. Bologna: Forni editore, 1777.

SCHÜLLEROVÁ, Silvie. Afektová teorie a hudebně rétorické figury. Disertační práce. Brno: MU, 2006. VAŠEK, Rudolf. Kultivovaný zpěv. Praha: Panton, 1977.

ZELENKOVÁ, Dagmar. Pohyblivost hlasu jako znak vrcholné belcantové pěvecké techniky a její použití v soudobé zpěvní pedagogice. Ústí nad Labem: Educa, 2014. 978-80-7414-744-9.



Poslední změna: 26. říjen 2021 11:43 
Sdílet na: