CZE
Jak se z dítěte stává čtenář, co mu na této cestě pomáhá a co ji komplikuje? Na tyto otázky hledalo odpovědi 150 odborníků, kteří se 23. září 2026 sešli v Celetné na konferenci Počáteční čtení: čtu a stávám se čtenářem – cesty propojení výzkumu a praxe. Pedagogická fakulta UK ji pořádá jednou za dva roky už od roku 2014, letos v šestém ročníku.
Za konferencí stojí tři fakultní pracoviště: Katedra psychologie, Katedra preprimární a primární pedagogiky a Katedra české literatury. Spolupořadateli jsou Česká společnost „Dyslexie“ a Společnost pro podporu a rozvoj čtenářství (CzechRA). Už složení organizátorů napovídá, že čtení tu nikdo nebere jako záležitost jediného oboru.
Od dekódování po motivaci čtenáře
Dopolední plenární blok zasadil téma do širších souvislostí. Anna Kucharská, Klára Špačková a Olga Kučerová otevřely konferenci přehledem aktuálních trendů ve výzkumu gramotnostních dovedností u nás i v zahraničí, včetně nejnovějších zjištění z šetření PISA 2025. Jaroslav Říčan se věnoval metakognici a čtenářským strategiím, tedy tomu, jak čtenář přemýšlí o vlastním čtení. Pavla Presslerová představila osobnostní a motivační charakteristiky dětského a dospívajícího čtenáře a Gabriela Málková mluvila o dekódování jako o klíčové vývojové dovednosti. Na roli rodiny se zaměřila Zlata Houšková, která shrnula zkušenosti z evaluace projektu S knížkou do života (Bookstart).
Odklady, poradny a příprava učitelů
Odpoledne se program rozdělil do osmi tematických sekcí. Příspěvky sledovaly vývoj gramotnosti od předškolního věku přes první kroky ve čtení až po práci s odborným textem na vysoké škole. Výrazným tématem byly změny v odkladech povinné školní docházky a to, jak jsou na novou situaci připravené mateřské a základní školy i pedagogicko-psychologické poradny. Řeč byla také o budoucích učitelích a jejich vlastním čtenářství, o práci s dětskou literaturou, čtenářských strategiích a diferenciaci výuky.
Další sekce patřily diagnostice a podpoře dětí s různými vzdělávacími potřebami: dyslexii a dalším specifickým poruchám učení, vývojové poruše jazyka, gramotnosti žáků se sluchovým postižením nebo moderním technologiím pro lidi se zrakovým postižením. Program zároveň ukázal, že dnešní pohled na gramotnost dávno přesahuje samotné čtení. Na stole byly i matematické a digitální dovednosti, cizí jazyky, mediální vzdělávání a vliv digitálních technologií na kognitivní funkce a duševní zdraví dětí a dospívajících.
Čtení mimo školní lavice
Samostatný prostor dostala podpora čtenářství mimo výuku. Knihovníci a další organizace ukázali, jak mohou knihovny spolupracovat se školami, jak připravují programy pro mateřské školy nebo jak u dětí žijících v zahraničí pěstují pozitivní vztah k češtině a české kultuře.
Právě setkání lidí z výzkumu s těmi, kdo s dětmi pracují každý den, je na konferenci to nejcennější. Mezi účastníky byli vysokoškolští pedagogové a výzkumníci, učitelé mateřských, základních i středních škol, pracovníci pedagogicko-psychologických poraden a speciálně pedagogických center, knihovníci i zástupci neziskových organizací. Společně hledali účinné a včasné postupy, jak děti na jejich cestě ke čtenářství provázet.